Heinrich Böll, »Der Panzer zielte auf Kafka. Vier Tage in Prag«, in: Jiří Gruša / Tomas Kosta (Hrsg.), Prager Frühling – Prager Herbst. Blicke zurück und nach vorn von Heinrich Böll, Jiři Dienstbier, Alexander Dubček, Köln 1988, S. 11–24, hier S. 11.

Die Vorgeschichte des Prager Frühlings betonen z. B.: Vladimir V. Kusin, The Intellectual Origins of the Prague Spring. The Development of Reformist Ideas in Czechoslovakia 1956–1967, London 1971; Karel Kaplan, Kořeny reformy 1956–1968. Společnost a moc, Brünn (Brno) 2008. Als Beispiel für eine Wirkungsgeschichte der Niederschlagung des Prager Frühlings vgl. Paulina Bren, The Greengrocer and his TV. The Culture of Communism after the 1968 Prague Spring, Ithaca (NY) 2010.

Im weiteren Sinne dazu: Kopeček (2009) [die in die »Bibliographie«, S. 312 ff., aufgenommene Forschungsliteratur wird im Folgenden zitiert unter Nennung des Autor- bzw. Herausgebernamens und des Erscheinungsjahrs].

Vgl. Dubček, Leben für die Freiheit [die in die »Bibliographie«, S. 310 ff., aufgenommenen Quellen werden im Folgenden zitiert unter Nennung des Autor- bzw. Herausgebernamens und des Kurztitels]. Mit umgekehrten Vorzeichen gab die Kommunistische Partei der Tschechoslowakei nach der Niederschlagung des Prager Frühliungs die Rechtfertigungsschrift »Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ« heraus, die am 10. Dezember 1970 von ihrem Zentralkomitee offiziell als Parteidokument angenommen wurde.

Vgl. z. B. die Memoiren von Zdeněk Mlynář, Nachtfrost.

Petr Pithart, Osmašedesátý.

Étienne François, »Annäherungsversuche an ein außergewöhnliches Jahr«, in: François [u. a.] (Hrsg., 1997) S. 11–17; Klessmann (2011), S. 11–23.

Martin Palauš, »Revolutions and Revolutionaries. Lessons in the Years of Crises«, in: Vladimir Tismaneanu (Hrsg.), Promises of 1968. Crisis, Illusion, and Utopia, Budapest 2011, S. 21–42.

Étienne François, »Annäherungsversuche an ein außergewöhnliches Jahr«, in: François [u. a.] (Hrsg., 1997), S. 11–23.

Zit. nach: ebd., S. 11.

Jürgen Habermas, Interview, in: Frankfurter Rundschau vom 11. März 1988; vgl. auch J. H., Protestbewegung und Hochschulreform, Frankfurt a. M. 1969.

Mervart (Hrsg., 2014), S. 7.

Ebd.

Skilling (1976).

Milan Kundera, »Český úděl«, in: Listy 7–8 (1968), https://is.muni.cz/el/1423/jaro2011/SOC403/um/Cesky_udel.pdf [die Übersetzungen der Zitate aus dem Tschechischen bzw. Englischen hier und im Folgenden stammen vom Autor, sofern nicht eine deutsche Übersetzung angegeben wird].

Václav Havel, in: Tvář 2 (1968), https://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zdejin/3/havel-1.pdf.

»Poučení z krizového vývoje«.

Pehe (2011), S. 176.

Vgl. die im Literaturverzeichnis genannte Publikationen von Jiří Hoppe, Vítězslav Sommer, Jiří Suk, Jaroslav Cuhra u. a.

Vgl. z. B. Londáková (2015).

Úcho (Das Ohr), Regie: Karel Kachyňa, nach der Erzählung von Jan Procházka, ČSSR 1970, 94 min.; vgl. Přádná/Skapová/Cieslar (2002), S. 275–277.

Žert (Der Scherz), Regie: Jaromil Jireš, nach dem Roman von Milan Kundera, schwarzweiß, ČSSR 1968, 80 min.; vgl. Přádná/Skapová/Cieslar (2002), S. 261–265.

Skřivánci na niti (Lerchen am Faden), Regie: Jiří Menzel, nach der Erzählung von Bohumil Hrabal, ČSSR 1969, 90 min.; vgl. Přádná/Skapová/Cieslar (2002), S. 286–288.

Pavel Kohout, Aus dem Tagebuch eines Konterrevolutionärs, Luzern / Frankfurt a. M. 1969, S. 15 f.

Pauer (1995), S. 18 f.

Gerber (2016).

Ebd., S. 204.

Ebd., S. 210.

Ministerstvo spravedlnosti (Justizministerium der Tschechoslowakei), Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, Prag 1953, S. 8.

Ota Šik, Prager Frühlingserwachen. Erinnerungen, Herford 1988, S. 58 f.

Archiv ÚSTR, Fond, Sign. H 687 (Josef Pavel).

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 23

Švermová (2008), S. 296.

Churaň (Hrsg., 1998), Bd. 2, S. 53; Milan Barta, Pražské jaro a normalizace v aparátu ministerstva vnitra, Rigorózní práce, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010..

Pernes (2006), S. 74–105; Kaplan/Kosatík (2004), S. 225, 234.

Skilling (1976), S. 193, 201.

Švermová (2008), S. 295.

Viktor Knapp bescheinigte ihm eine kompromisslose Aufrichtigkeit, mit der sich Smrkovský viele Feinde gemacht habe; vgl. Viktor Knapp, Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy, Prag 1998, S. 194 f.

Eduard Goldstücker, Prozesse. Erfahrungen eines Mitteleuropäers, München 1989, S. 213.

Ebd., S. 214. Vgl. dazu mit Bezug auf Artur London auch Jirí Pelikán, in: Pelikán (Hrsg., 1972), S. 21.

In einer Diskussion mit Arbeitern in den Kolben-Daněk-Werken am 15. Februar 1968, vgl. Goldstücker, Prozesse, S. 317.

Macháček (2011); Michal Pullmann, »Gustáv Husák (1969–1987) [Manuskript]«, in: Susanne Schattenberg, Die letzten Generalsekretäre [i. Vorb.].

Goldstücker, Prozesse, S. 317.

Šindelář (2010).

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 21.

Kaplan (1986).

McDermott (2015), S. 101.

Ebd., S. 96 f.

Goldstücker, Prozesse, S. 262–266.

Vrabec (1991), S. 98.

Heimann (2009), S. 217.

Ebd.

Zu dieser Strategie gehörte auch, dass Innenminister Rudolf Barák, der die erste Untersuchung geleitet und dabei eigentlich verhindert hatte, 1962 selbst angeklagt und zu einer Haftstrafe verurteilt wurde.

Dubček, Leben für die Freiheit, S. 129–131.

Bericht der Kommission für die Überprüfung der politischen Prozesse in der Zeit von 1949 bis 1954, in: Pelikán (Hrsg., 1972), S. 41–196, hier S. 63.

Der Kolder-Bericht nennt einige Beispiele von Sicherheitsfunktionären, die sich durch fanatischen Antisemitismus auszeichneten. So pflegten die Mitarbeiter des Abteilungsleiters im Staatssicherheitsministeriums Andrej Keppert zu sagen, sobald sie jemanden mit großer Nase sahen: »Wenn der Keppert den sieht, legt er gleich über ihn einen Akt an«; ebd., S. 22.

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 14. Zur Bewertung der Kommission vgl. auch Skilling (1976), S. 403 f.

Vrabec (1991), S. 101.

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 63; Mlynář, Nachtfrost, S. 86.

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 177.

Schlussfolgerungen zum Fall Josef Smrkovský in: Pelikán (Hrsg., 1972), S. 184–186.

Vrabec (1991), S. 101.

Ebd., S. 103 f.

Skilling (1976), S. 97.

Goldstücker, Prozesse, S. 319.

Pelikán (Hrsg., 1972), S. 34. Zdeněk Mlynář berichtet in seinen Erinnerungen von der Wirksamkeit der Revisionismusfurcht: »In Westdeutschland glauben wir wirklich die Anzeichen eines neu aufkommenden Nazismus entdecken zu können, die Politik der USA war für uns die durch nichts zu rechtfertigende Politik imperialistischer Aggressionen« (Nachtfrost, S. 31 f.).

McDermott (2015), S. 101.

»Záznam rozhovoru s panem inženýrem Jiřím Müllerem«, 11. September 1990, Archiv ÚSD, Fond Rozhovory, R 110, S. 1.

»Záznam rozhovoru s Čestmírem Císařem«, 22. März 1990, Archiv ÚSD, Fond Rozhovory, R 21, S. 11.

Jiří Pelikán (Hrsg), The Czechoslovak Political Trials 1950–1954. The Suppressed Report of the Dubček Government’s Commission of Inquiry. 1968, London 1971, S. 83; Skilling (1976), S. 405; Jancar (1971), S. 609–624; Kusin (1971), S. 623– 630.

Selbst der tschechslowakische Innenminister, so die Kommission, sei ein Befehlsempfänger Moskaus gewesen. Pelikán, The Czechoslovak Political Trials, S. 82; Skilling (1976), S. 399.

Pelikán, The Czechoslovak Political Trials, S. 256–258; Skilling (1976), S. 404.

Pelikán, The Czechoslovak Political Trials, S. 194 f., 259 f.; Skilling (1976), S. 405 f.

Kusák/Künzel (1969), S. 146 f.

Pauer (1995), S. 50–55. Dass die regierenden Kommunisten in der Tschechoslowakei vor 1968 von solchen Befürchtungen geplagt wurden, berichtet Zdeněk Mlynář in seinen Erinnerungen. Vor allem die Ereignisse in Budapest 1956 hätten diese Befürchtungen genährt (Mlynář, Nachtfrost, S. 52).

Koselleck (1979); Hölscher (2016).

Plaggenborg (2006), S. 81–120; Kolář (2016).

Suk (2016).

Mlynář, Nachtfrost, S. 30 f.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 35.

Mlynář, Nachtfrost, S. 83.

Eduard Goldstücker, »Über Franz Kafka aus Prager Perspektive 1963«, in: Goldstücker [u. a.] (Hrsg., 1965), S. 23–43, hier S. 25.

So z. B.: Lubomír Milde, »Učíme se od Julia Fučíka«, in: Naše vlast 8 (1953) S. 163–165; zit. nach: Zwicker (2006), S. 193.

Tuckerova (2012), S. 6.

Eduard Goldstücker, »Zusammenfassung der Diskussion«, in: Goldstücker (Hrsg.), Franz Kafka aus Prager Sicht, S. 277–288, hier S. 284.

Ebd., S. 284.

Alfred Kurella, »Der Frühling, die Schwalben und Franz Kafka. Bemerkungen zu einer literaturwissenschaftlichen Konferenz«, in: Sonntag. Unabhängige Wochenzeitung für Kunst und modernes Leben, 4. August 1963, zit. nach: Angelika Winnen, Kafkas Rezeption in der Literatur der DDR. Produktive Lektüren von Anna Seghers, Klaus Schlesinger, Gert Neumann und Wolfgang Hilbig, Würzburg 2006, S. 21; Goldstücker, Prozesse, S. 296. Zum Kontext vgl. auch Langermann (1993).

Goldstücker, Prozesse, S. 296.

Reimann (1965), S. 13–21, hier S. 18.

Ebd., S. 20.

Ebd., S. 284 f.

Tuckerova (2012), S. 4.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 157.

»Z projevu soudruha O. Šika«, in: Rudé právo, 15. März 1968, S. 1.

Londáková (2015), S. 21.

Ebd., S. 20.

Ebd., S. 27.

Jarmila Glazarová, »Veřím ve stvořitelskou moc literatury«, in: Impuls 2 (1967) H. 4, S. 241 f.

Zit. nach: Urban (1968), S. 189.

»Slovo má Ludvík Vaculík«, in: Literání noviny 16 (1967) H. 24 (17. Juni 1967), S. 1 und 3, hier S. 3.

Zit. nach: Urban (1968), S. 191.

Ebd.

Josef Smrkovský, »Jak nyní dál«, in: Rudé právo, 9. Februar 1968, S. 3. Vgl. auch Bohumila Grögerová / Josef Hiršal, Let Let. Im Flug der Jahre, Graz/Wien 1994, S. 458.

Usnesení a dokumenty ÚV KSČ, S. 6 f.

Ebd., S. 61; Jiří Hoppe, »Radovan Richta a mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce: Proč a jak vznikla Civilizace na rozcestí«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., 2015), S. 51.

»XII. sjezd Komunistické strany Československa«, 652 f.

Zit: nach Jiří Hoppe, »Radovan Richta a mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce: Proč a jak vznikla Civilizace na rozcestí«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., 2015), S. 65 f.

Karel Ondryáš, »Akademik Radovan Richta. K 75. výročí narození Radovana Richty«, in: Marathon 4 (1999) S. 10–13; Jan Smíšek, »›Chováme se jako revolucionáři?‹ R. Richta a příběh mezioborového týmu«, in: Marathon 4 (1997) S. 25–28.

Mlynář, Nachtfrost, S. 92 f.

Jiří Hoppe, »Radovan Richta a mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce: Proč a jak vznikla Civilizace na rozcestí«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., 2015), S. 71 f.

Radovan Richta (Hrsg.), Richta-Report, Frankfurt a. M. 1971, S. 14.

Ebd., S. 28.

Ebd., S. 27.

Ebd.

Ebd., S. 38.

Ebd., S. 39.

Ebd., S. 51 f.

Ebd., S. 49.

Ebd., S. 106.

»Sociology nezmapovaný terén. Hovoříme s docentem Pavlem Machoninem. Rozhovor redaktora Kulturní tvorby Václava Kotka s vedoucím týmu Pavlem Machoninem, 26. 10. 1967«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 150–155, hier S. 153.

Richta-Report, (s. Anm. 36), S. 48.

Ebd., S. 85–87.

Ebd., S. 85.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 192 f.

»Zpráva vedoucího týmu Radovana Richty vědeckému kolegiu filosofie a sociologie ČSAV, v níž hodnotí výsledky práce v souvislosti s přípravou XIII. sjezdu KSČ«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., ), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 80–83, hier S. 81.

»Logika změn naší doby«, in: Kulturní tvorba 5 (25. Mai 1967) H. 21, S. 1 und 3; zit. nach: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 72–80, hier S. 72.

Mlynář, Nachtfrost, S. 170.

Ebd., S. 183.

Richta-Report (s. Anm. 36), S. 181.

So der deutsche Untertitel des 1948 erstmals veröffentlichten Klassikers: Nobert Wiener, Kybernetik. Regelung und Nachrichtenübertragung im Lebewesen und in der Maschine, Düsseldorf 1963 (engl. Orig.-Ausg.: Cybernetics or Control and Communication in the Animal and the Machine, New York 1948).

Jakob Tanner, »Komplexität, Kybernetik und Kalter Krieg. ›Information‹ im Systemantagonismus von Markt und Plan«, in: Michael Hagner / Erich Hörl (Hrsg.), Die Transformation des Humanen. Beiträge zur Kulturgeschichte der Kybernetik, Frankfurt a. M. 2008, S. 377–413.

Vgl. dazu Robert Stockhammer, 1967. Pop, Grammatologie und Politik, Paderborn 2017, S. 160 f.

E. Kol’man (Arnošt Kolman), »Čto takoe kibernetika?«, in: Voprosy filosofii 4 (1955) S. 148–159; E. K., »Kibernetika stavit voprosy«, in: Nauka i žizn’ 5 (1961) S. 43–45.

»Zpráva zástupce vedoucího týmu Oty Kleina pro vědecké kolegium filosofie a sociologie ČSAV o výsledcích konference ›Člověk a společnost ve vědeckotechnické revoluci‹, 25. 4. 1968«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 94–103, hier S. 95.

Zit. nach: Robert Jungk, »Prag hat seinen Braintrust. Wissenschaftler definieren einen neuen Sozialismus«, in: Die Zeit, Nr. 16, 19. April 1968, http://www.zeit.de/1968/16/prag-hat-seinen-braintrust [abgerufen am 16. 11. 2017].

Vgl. z. B. den Beitrag im Parteiorgan Rudé právo zum Problem der Wasserverschmutzung, in dem am Beispiel des Gebiets um Ostrava die Begrenztheit der Ressource Wasser dargelegt wird: »Vyřešíme hospodaření s vodou?«, in: Rudé právo, 22. November 1963, S. 3; vgl. auch Arnošt Štanzel, Wasserträume und Wasserräume im Staatssozialismus. Ein umwelthistorischer Vergleich anhand der tschechoslowakischen und rumänischen Wasserwirtschaft 1948–1989, Göttingen 2017.

D. Bárta [u. a.], »Před rozhodnutím (O nový československý model socialismu)«, in: Rudé právo, 10. Juli 1968, S. 3, 11. Juli 1968, S. 5, und 12. Juli 1968, S. 5; zit. nach: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 103–115.

»Zpráva zástupce«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 100, 102.

Jungk, »Prag hat seinen Braintrust« (s. Anm. 60).

Heinrich Böll, »Der Panzer zielte auf Kafka. Vier Tage in Prag«, in: Jiří Gruša / Tomas Kosta (Hrsg.), Prager Frühling – Prager Herbst. Blicke zurück und nach vorn von Heinrich Böll, Jiři Dienstbier, Alexander Dubček, Köln 1988, S. 11–24, hier S. 13.

»Výroční zpráva o činnosti týmu za rok 1968, 17. 12. 1968«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 116–129, hier S. 125 f.

Jungk, »Prag hat seinen Braintrust« (s. Anm. 60).

D. Bárta [u. a.], »Před rozhodnutím (O nový československý model socialismu)«, in: Rudé právo, 10. Juli 1968, S. 3, 11. Juli 1968, S. 5, und 12. Juli 1968, S. 5; zit. nach: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 103–115.

Jitka Vondrová / Jaromír Navrátil (Hrsg.), Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970. Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970, Bd. 4,2: Červenec-srpen 1968, Prag/Brünn 1996, S. 58; zit. nach: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 115, Anm. 1.

Jindřich Filipec / Antonín Hodek / Radovan Richta / Tibor Vaško, »Citlivý bod vědeckotechnické revoluce«, in: Rudé právo, 19. September 1969, S. 3.

Jungk, »Prag hat seinen Braintrust« (s. Anm. 60).

Ota Šik, Der dritte Weg. Die marxistisch-leninistische Theorie und die moderne Industriegesellschaft, Hamburg 1972.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 18.

Ebd., S. 27.

Ebd., S. 28.

Ebd., S. 31.

Ebd., S. 55. Insofern ist Jiří Suks Feststellung zu relativieren, dass in Šiks Überblick der Autoritäten, die er in seinen Memoiren als für sich leitend nennt, der Name Stalins nicht auftauche. Vgl. Jiří Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ k obrysům ›třetí cesty‹. Vědecký a politický přerod ekonoma Oty Šika (1948–1967)«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., 2015), S. 9–43, hier S. 11.

Ebd., S. 12.

Ota Šik, Zákon plánovitého. Vgl. Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ (s. Anm. 77), S. 14.

Jančík/Kubů (2006), S. 69.

Boyer (2007).

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 128 f.

Ota Šik, Ekonomika, zájmy, politika. Vgl. dazu Kosta (1990), S. 178.

Auf der Vollversammlung des Zentralkomitees der KSČ 15–17. November 1961, in: Usnesení a dokumenty KSČ, S. 38.

Jiří Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, Dok. 1: »Kritický pohled ekonomické kontrarozvědky na způsob řízení národního hospodářství v souvislosti s krachem 3. pětiletky«, S. 10–16, hier S. 15.

Kopeček (2009), S. 114–119; Jiří Hoppe, »Radovan Richta a mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce: Proč a jak vznikla Civilizace na rozcestí«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg., 2015), S. 44–76, hier S. 45 f.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 126.

Ebd., S. 125 f.

Ebd., S. 145.

Ota Šik, »Problémy a zdokonalení soustavy plánovitého řízení«, in: Rudé právo 22. November 1963, S. 2–4; vgl. auch O. Š.: K problematice socialistických zbožných vztahů, Prag 1965, S. 307; Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ (s. Anm. 77), S. 21; Kosta (1990).

»Z diskuse na zasedání ÚV KSČ ve dnech 18.–23. prosince 1963, Soudruh Ota Šik«, in: Rudé právo 22. Dezember 1963, S. 3. Vgl. Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ (s. Anm. 77), S. 22.

»Z diskuse na zasedání ÚV KSČ, Soudruh Ota Šik«, in: Rudé právo 5. Februar 1965, S. 3.

Jiří Kosta, Nie aufgeben. Ein Leben zwischen Bangen und Hoffen, Berlin/Wien 2001, S. 136.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 184 f.

Ota Šik, »Na prahu nové etapy vývoje socialistického hospodářství«, in: Rudé právo, 5. Juni 1966, S. 4.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 185.

Šik (1968), S. 8–14; zit. nach: Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ (s. Anm. 77), S. 24.

Šik (1968), S. 123, 206f.

Zit. nach: Suk, »Od stalinské ›metafiziki‹ (s. Anm. 77), S. 33.

Ebd., S. 32 f.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 156.

Rudé právo, 12. Januar 1968 und 15. März 1968. Vgl. Skilling (1976), S. 412–414 f.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 224 f.

»Soudruh Šik o současné politické situaci«, in: Rudé právo, 15. März 1968, S. 5.

Das Aktionsprogramm der KSČ ist abgedruckt in der Quellenedition: Jitka Vondrová / Jaromír Navrátil / Jan Moravec (Hrsg.), Komunistická strana Československa. Pokus o reformu (říjen 1967–květen 1968), Prag/Brünn 1999, Dokument Nr. 50. Vgl. auch Heumos (2008); Haefs (1969), S. 70–78.

Ján Štefanica, »Vybrané právne aspekty procesu G. Husák a spol.«, in: Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brünn 2013, S. 346–362.

Mlynář, Nachtfrost, S. 47–51.

Zdeněk Mlynář, »Socialistické demokracie a problémy řízení«, in: Nová mysl 16 (1962) H. 9, S. 1047–53.

Mlynář, Nachtfrost, S. 73.

Ebd., S. 93.

Die Konferenzbeiträge wurden erst 1968 in der Zeitschrift Právník 102 (1968) H. 8, S. 621–633, veröffentlicht. Vgl. Skilling (1976), S. 108.

Skilling (1976), S. 109.

Ebd., S. 110.

Mlynář, Nachtfrost, S. 69.

Knapp, Proměny času, S. 186 f.

Zdeněk Mlynář, Československý pokus o reformu 1968.

Ebd.; vgl. Caccamo (2015), S. 101.

Zdeněk Mlynář, »Význam demokratických forem správy na pracovištích v celkovém systému socialistické demokracie«, in: Právník 1 (1967) S. 61–63.

Caccamo (2015), S. 101.

Tomášek/Litera/Večeřa, Strana a dnešek, S. 11–17.

Caccamo (2015), S. 108.

Mlynář, Československý pokus o reformu, S. 62–64; vgl. auch Caccamo (2015), S. 101.

Mlynář, Československý pokus o reformu, S. 62.

Ebd., S. 63 f.

Zit. nach: Caccamo (2015), S. 109; Pithart, Devětaosmdesátý, S. 122.

Caccamo (2015), S. 109–111.

»Návrh Zdeňka Mlynáře na obsahové zaměření týmu v perspektivě 5-7-let, 1966, konec roku«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 181–191, hier S. 190.

»Zpráva o práci mezioborového týmu«; zit. nach: Caccamo (2015), S. 113 f.

»Zápis ze schůze rady týmu, 23. 10. 1967«, in: Hoppe [u. a.] (Hrsg.), ›O nový československý model socialismu‹. Edice, S. 194–196, hier S. 195.

Pauer (1995), S. 22; Dubček, Leben für die Freiheit, S. 161; Vasiľ Biľak, Paměti Vasiľa Biľaka, Bd. 1, S. 78.

Pauer (1995), S. 22.

Skilling (1976), S. 482.

So Dubček Anfang Februar 1968 in Bratislava; zit. nach: ebd., S. 451.

Ebd.

Caccamo (2015), S. 120 f.

Mlynář, Nachtfrost, S. 276.

Zit. nach: Caccamo (2015), S. 121.

Mlynář, Nachtfrost, S. 276.

Beránek (2011), S. 302–304.

Skilling (1976), S. 454 f.

Rychlík (2012), S. 487–490.

Piekalkiewicz (1972), S. 111. Vgl. auch Skilling (1976), S. 461.

Jaroslav Putík, »Jen spravedlnost?«, in: Literární Listy 1 (1968), H. 6 (4. April 1968), S. 1.

Skilling (1976), S. 459.

Ebd., S. 457.

Aktionsprogramm der KSČ, vgl. Haefs (1969), S. 70–78.

»Ustavení odborné komise výboru pro přípravu státoprávního uspořádání republiky«, in: Rudé právo, 18. Mai 1968, S. 1.

»Stanovisko bratislavských komunistů: svolat sjezd KSS už v srpnu«, in: Rudé právo, 6. Juli 1968, S. 1 und 3.

Skilling (1976), S. 487.

Ebd., S. 127; Kosta (1999), S. 138.

Vgl. Volf (2017).

Mlynář, Nachtfrost, S. 20 f. In dieselbe Richtung weist Mlynářs Beobachtung, dass die tschechischen Studenten in den Schriften von Marx, Engels und Stalin Antworten auf ihre Lebensfragen suchten, während sie für die sowjetischen Studenten nur eine langweilige Pflichtlektüre waren (ebd.).

Masaryk (1913).

Caccamo (2015), S. 104 f.

Schulze Wessel (1994).

Caccamo (2015), S. 107.

Ebd., S. 105.

Brenner (2009).

Rudolf Jaworski, »Die aktuelle Mitteleuropadiskussion in historischer Perspektive«, in: Historische Zeitschrift 247 (1988) S. 529–550; Martin Schulze Wessel, »Die Mitte liegt westwärts. Mitteleuropa in tschechischer Diskussion«, in: Bohemia 29 (1988) S. 325–344.

Pažout (2008), S. 98f.

Ebd., S. 99 f.

»Majáles«, in: Martin Franc / Jiří Knapík (Hrsg.), Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967, 2 Bde., Prag 2011, Bd. 1, S. 521–523.

Pažout (2008), S. 80 f.

So Jana Kohnová im Gespräch mit Jaroslav Pažout am 15. April 1998; zit. nach: Pažout (2008), S. 82.

Archiv ÚSD, Fond fotografie, České Budějovice, shromáždění vysokoškoláků (März 1968). Siehe Abb. S. 155.

Petr Čornej, »Pražské jaro 1968«, in: Pražské jaro 1968: literatura – film – média. Materiály z mezinárodní konference pořadané Literární akademií za spolupráce s Městskou knihovnou, Praha 20.–22. května 2008, Prag 2009, S. 9–16, hier S. 11.

»Československý beat festival Praha 1967«, in: Melodie 3 (1968) S. 79–81.

In Prag wurden von Mitte August bis Mitte September 1966 458 Personen aufgegriffen, davon 93 Lehrlinge, 39 Schüler und Studenten, 193 Angestellte/Arbeiter, 73 Personen ohne Arbeit. In Bratislava erfolgte etwa zum selben Zeitpunkt (1.–3. September 1966) eine Zwangsmaßnahme gegen 142 junge Leute, davon 14 Lehrlinge, 52 Arbeiter, 32 Studenten, 23 Angestellte und 21 ohne Beschäftigung; vgl. Pažout (2008), S. 76 f.

Pospíšil/Blažek (2010). Vgl. die Rezension von Christiane Brenner in: Bohemia 51 (2011) S. 539–541.

Pažout (2008), S. 85, 90.

Radovan Richta, Civilizace na rozcestí, Prag 1966, S. 134.

Pažout (2008), S. 80.

Ebd., S. 98 f.

Skilling (1976), S. 165–167.

Pavel Kohout, Aus dem Tagebuch eines Konterrevolutionärs, S. 13.

Zit. nach: Skilling (1976), S. 169 f; Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 217.

Golan (1972), S. 421–441.

Mary Heimann schreibt Alexander Dubček einen vermeintlich schon seit 1966 verfolgten Masterplan zu, wofür es in den Quellen keine überzeugenden Hinweise gibt; vgl. Heimann (2009), S. 211–238.

Zit. nach: Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 217.

»Die Smrkovský-Memoiren«, in: Jan Skála, Die ČSSR. Vom Prager Frühling bis zur Charta 77. Mit einem dokumentarischen Anhang, Berlin 1978, S. 129–168, hier S. 130.

Ebd., S. 132.

Jiří Lederer, »Leden 1968 – oč tehdy šlo?«, in: Reportér, 8. Januar 1969, S. 10 f.

Smrkovský sprach vom »nicht so glücklichen Protektorentum« (»protektorství«) und dem ärgerlichen Mentorieren (»mentorování«) der Tschechen gegenüber den Slowaken. Vgl. Svědectví 9 (1969) S. 34–36, S. 160–166, hier S. 161; vgl. auch Skilling (1976), S. 175.

Ruth Berins Collier / David Collier, Shaping the Political Arena. Critical Junctures, the Labor Movement, and Regime Dynamics in Latin America, Princeton 1991, Kap. 1.

So berichtet der Journalist Milan Šmíd seine Beobachtungen aus dem Januar 1968, vgl. Milan Šmíd, »Rozhlas, noviny a televize v období Prazského jara«, in: Pražské jaro 1968, S. 38–44, hier S. 40.

Die Rede ist abgedruckt in: Svědectví 9 (1969) H. 34–36, S. 173 f.

»Zpráva o zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa«, in: Rudé právo, 6. Januar 1968, S. 1.

»Soudruh Alexander Dubček – první tájemník ÚV KSČ«, in: Rudé právo, 6. Januar 1968, S. 1.

»Die Smrkovský-Memoiren« (s. Anm. 21), S. 133.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 219.

So lautet die Deutung der Historikerin Mary Heimann.

Dubček, Leben für die Freiheit.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 220.

»Die Smrkovský-Memoiren« (s. Anm. 21), S. 134.

Ebd., S. 134.

Goldstücker, Prozesse, S. 314.

»Projev soudruha A. Dubčeka«, in: Rudé právo, 23. Februar 1968, S. 1 f.

Eduard Goldstücker, »Eppur si muove!«, in: Literární listy 1,1 (1968) (Literární Noviny 17); zit. nach: Mervart [u. a.] (Hrsg., 2014), S. 39 f.

Josef Smrkovský, in: Práce, 21. Februar 1968; zit. nach: Skilling (1976), S. 190. Smrkovský hatte in derselben Zeitung schon am 21. Januar die Ämtertrennung an der Spitze von Staat und Partei nicht als reine Formalität, sondern als Beginn einer neuen Politik der Demokratisierung bezeichnet. Vgl. J. S., »Oč dnes jde«, in: Práce, 21. Januar 1968.

Oldřich Švestka, »Důvěra v scialismus – výsledek politiky důvěry v člověka«, in: Rudé právo, 14. Januar 1968, S. 1

Vgl. Bohumila Grögerová / Josef Hiršal, Let Let. Im Flug der Jahre, Graz/Wien 1994, S. 453.

Sikora (2008), S. 49 f.

Vasiľ Biľak, in: Pravda, 24. Februar 1968; zit. nach: Skilling (1976), S. 190.

Goldstücker, Prozesse, S. 316.

Pavel Urbášek, »Jak ›pancéřové divize‹ bránily socialismus. K úloze ultraradikální levice v letech 1968–1970«, in: Listy 4 (2006), http://www.listy.cz/archiv.php?cislo= 064&clanek=040604 [abgerufen am 16. 8. 2017].

Antonín Benčík, »Co věděl ›semíkový‹ general?«, in: Záhady českých dějin. Co se skrývá pod povrchem historických událostí, Prag 2005, S. 418–423.

Kusák/Künzel (1969), S. 144 f.

Jakub Končelík, »Přelomová témata českého tisku jara 1968«, in: Londáková (2008), S. 117 f.

Záznam rozhovoru s Čestmírem Císařem, 22. 3. 1990, Archiv ÚSD, Fond Rozhovory, R 21, S. 14.

Londáková (2015), S. 53.

Ebd., S. 54.

Mlynář, Nachtfrost, S. 121 f. Goldstücker bestreitet, eine entsprechende Zusage gemacht zu haben, vgl. Goldstücker, Prozesse, S. 327 f.

»Resoluce o současné situaci a dalším postupu strany«, in: Rudé právo, 2. Juni 1968, S. 2.

Mlynář, Nachtfrost, S. 130.

Londáková (2015), S. 61 f.

Goldstücker, Prozesse, S. 316.

Londáková (2015), S. 63.

Sláva Volný, »Jsme s vámi, buďte s námi!«, S. 196.

Šmíd (s. Anm. 26), S. 42.

Milan Hübl, »Konflikty nebo jednota«, in: Literární listy 1 (1968) H. 3 (14. März 1968), S. 1 und 13, hier S. 1.

Londáková (2015), S. 56.

Skilling (1976), S. 533.

Šmíd (s. Anm. 26), S. 41.

Skilling (1976), S. 200.

Spřízněni volbou, Dokumentarfilm, Tschechoslowakei 1968, 85 min., Regie: Karel Vachek, Kamera: Josef Ort-Šnep.

Rudé právo, 21. März 1968, S. 1 und 6; vgl. auch: Jiří Hoppe ( 2004), S. 84–87.

Skilling (1976), S. 201

Pažout (2008), S. 115.

Siehe Abb. S. 83

Knapp, Proměny času, S. 193.

»Z projevu tajemníka ÚV KSČ soudruha Čestmíra Císaře«, in: Rudé právo, 7. Mai 1968, S. 1. Eine deutsche Übersetzung findet sich bei Haefs (1969), S. 79–82, hier S. 80.

Národní Archiv České Republiky, Fond Čestmír Císař, Diarium.

»Hovoříme se soudruhem Čestmírem Císařem: Vývoj už není možno zvrátit«, in: Rude právo, 28. März 1968, S. 1 und 3, hier S. 3.

Ľudia roku 1968, mimoriadne čísla Výberu, Bratislava 1968, S. 10.

Bečvář (1996), S. 30. Smrkovský führte mit 15 Prozent Zustimmung vor Ludvík Svoboda (11 Prozent) und Čestmír Císař (11 Prozent). Eine andere Umfrage sah Svoboda vorn (ebd.).

Biľak/Kukuk, Wir riefen Moskau zu Hilfe, S. 51 f.

Bečvář (1996), S. 35.

Adamec (1996).

Elisabeth Noelle Neumann, Umfragen in der Massengesellschaft. Einführung in die Methoden der Demoskopie, Reinbek b. Hamburg 1963 (tschech. Übers.: Prag 1968).

Bečvář (1996), S. 5–14.

Ebd., S. 14.

Ebd., S. 30.

Ebd., S. 29 und 35.

Ebd., S. 34.

Ebd., S. 32.

Ebd., S. 33.

Ebd., S. 23 f.

Dubček, Leben für die Freiheit, S. 193.

»Hovoříme se soudruhem Radovanem Richtou: Jak se připravoval návrh akčního programu KSČ«, in: Rudé právo, 1. April 1968, S. 1.

Skilling (1976), S. 217.

Ebd., S. 219.

Zit. nach der zeitgenössischen dt. Übers. der Prager Volkszeitung, die wiedergegeben ist in: Haefs (1969), S. 70–78, hier S. 70 f.

Ebd., S. 75.

Ebd., S. 72.

Ebd.

Antonín Liehm, »Tak vážně: Co konkretně?«, in: Literární listy 17 (1968) H. 16 (17. Juni 1968), S. 1; die dt. Übers. in: Haefs (1969), S. 86 f.

Haefs (1969), S. 73.

»Záznam vystoupení Oldřicha Švestky na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (3. 4. 1968)«, in: Jitka Vondrová / Jaromír Navrátil / Jan Moravec (Hrsg.), Komunistická strana Československa. Pokus o reformu (říjen 1967 – květen 1968), Prag/Brünn 1999, S. 274–277.

»Záznam vystoupení Alexandra Dubčeka na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (1. 4. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 236–261.

»Záznam vystoupení Josefa Smrkovského na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (2. 4. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 268–273.

»Záznam vystoupení Zdenka Mlynáře na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (4. 4. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 278–282.

»Záznam vystoupení Vasiľa Biľaka na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (4. 4. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 301 f.

»Záznam vystoupení Drahomír Koldra na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ (3. 4. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 273 f.

»Rezoluce ústredního výboru KSČ k politické situaci, 5. 4. 1968«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 313–319, hier S. 313.

Bečvář (1996), S. 32.

Skilling (1976), S. 210, 212.

Oldřich Švestka, »Otázky dělnické politiky«, in: Rudé Právo, 14. Juli 1968, S. 1 f.

Ludvík Vaculík, »A dělníci?«, in: Literární noviny 17 (1968) H. 6 (4. April 1968), S. 5.

Ebd.

Haefs (1969), S. 70–78, hier S. 71.

Heumos (2008), S. 51–60.

»Diskuse na planárním zasedání ÚV KSČ. Soudruh Josef Smrkovský«, in: Rudé Právo, 4. April 1968, S. 2.

Ludvík Vaculík, »A co dělníci?«, in: Literární listy 6 (4. April 1968) S. 5.

Pernes (2006), S. 416–423.

Hejzlar (1991), S. 104–108.

Karel Kaplan, Kořeny československé reformy 1968, Brünn 2000, S. 285.

Kovanda (2014), S. 77–84.

Kalinová (1998), S. 180; Pernes (2006), S. 431.

Kovanda (2014), S. 58–61.

Havelková (2017), S. 33.

Ebd., S. 40.

Ebd., S. 31 f.

Wagnerová (2011), S. 15; das Zitat auch bei Havelková (2017), S. 32.

Šik, Prager Frühlingserwachen, S. 115.

Havelková (2017), S. 41–53.

Šustrová/ Rákosník (2016).

Jechová (2008), S. 113–116.

Havelková (2017), S. 42.

Londáková (2015), S. 58.

»Záznam vystoupení Josefa Smrkovského na dubnovém zasedání ústředního výboru KSČ«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 99), S. 273.

Ľudia roku 1968.

Kohnová (2016), S. 344.

Váchová/Koudelka (1993); Hoppe (2009), S. 210.

In einer Umfrage im April 1968 sprachen sich 75 Prozent der Befragten dafür aus, dass bei Wahlen mehrere voneinander unabhängige Parteien antreten sollten; vgl. Hoppe (2009), S. 57.

Zit. nach: Hoppe (2009), S. 222.

Brodský, Řešení Gama, S. 191 f.; Hoppe (2009), S. 213 f.

Brodský, Řešení Gama, S. 120–123; Hoppe (2009), S. 214 f.

Hoppe (2009), S. 219–221.

Ebd., S. 230–232.

Ebd., S. 227.

Práce, 4. Mai 1968, S. 1 und 4; zit. nach: Hoppe (2009), S. 237.

Hájek, Zhoubná úloha pravicových socialistů v ČSR.

Hájek, Begegnungen und Zusammenstöße.

Encyklopedie ČSSD, siehe: http://www.historiecssd.cz/b/bechyne-zdenek/ [abgerufen am 14. 11. 2017].

Hoppe (2009), S. 96–98.

1962 waren 232 Mitarbeiter der Staatssicherheit auf die ehemaligen »rechten« Sozialdemokraten angesetzt; vgl. ebd., S. 50.

Ebd., S. 54 f.

Ebd., S. 55.

Zwischen 1950 und 1991 wurden landesweiten keine Konfessionsstatistiken erhoben. Vgl. die Angaben in: Anna Bischof, »Konfessionsstatistiken in den böhmischen Ländern und der Tschechoslowakei im 20. Jahrhundert«, in: Schulze Wessel / Zückert (Hrsg., 2009), S. 899–905.

Balík/Hanuš (2007); Kaplan (1990); Kaplan (1998); Kaplan (2000).

Balík/Hanuš (2007), S. 150.

Zwei Augen für eins, in: Der Spiegel 41 (1950), http://www.spiegel.de/spiegel/ print/d-44450779.html [abgerufen am 14. 11. 2017].

Skilling (1976), S. 201 und 203.

František Tomášek, »Náboženství a socialismus«, in: Literární listy 1 (1968) H. 4 (21. März 1968), S. 4.

»Dopis katoliků prvnímu tajemníku ÚV KSČ Alexandru Dubčekovi«, in: Literární listy 1 (1968) H. 4 (21. März 1968), S. 4.

Brief der römisch-katholischen Geistlichen an den Apostolischen Administrator in Trnava Lazík vom 18. März 1968, zit. nach: Jozef Haľko, »Katolícka cirkev v období ›Pražskej jari‹ roku 1968«, in: Miroslav Londák (Hrsg.), Rok 1968 a jeho miesto v našich dejinách, Bratislava 2009, S. 183–193, hier S. 185 f.

Vítězslav Gardavský, Gott ist nicht ganz tot. Betrachtungen eines Marxisten über Bibel, Religion und Atheismus, München ²1969.

Zdeněk R. Nešpor, »Devadesát let Eriky Kadlecové«, in: Sociologický časopis / Czech Sociological Review 50 (2014) H. 2, S. 191–193; Květa Jechová, »Sociologická práce jako věc svědomí. K devadesátým narozeninám dr. Eriky Kadlecové«, in: Urban people. Lidé města 16 (2014) H. 1, http://lidemesta.cz/archiv/cisla/16,-2014,-1/sociologicka-prace-jako-vec-svedomi.-k-devadesatym-naro zeninam-dr.-eriky-kadlecove.html [abgerufen am 14. 11. 2017].

Skilling (1976), S. 601 f.

Kadlecová (1967).

Erika Kadlecová, »Společnost a náboženství«, in: Rudé právo, 18. Mai 1968, S. 3.

»Májový proud hlavním městem«, in: Rudé právo, 2. Mai 1967, S. 1.

»Máj našeho nového života«, in: Rudé právo, 2. Mai 1968, S. 1 f.

»Májové manifestace ve znamení pokroku a věrnosti socialismu«, in: Rudé právo, 2. Mai 1968, S. 1 f.; »Máj našeho nového života«, ebd.

»Projev soudruha Alexandra Dubčeka«, in: Rudé právo, 2. Mai 1968. S. 1 f.

Ebd.

Jan Olejník / Ivana Strnadová, »Rok 1968«, nach: Strakonicko, Archiv ÚSD, S. 5.

»Manifestace v krajích«, in: Rudé právo, 2. Mai 1968, S. 2.

Skilling (1976), S. 235.

Vgl. dazu das Interview von Zuzana Jürgens mit Hana Kohnová: »Die Studentenbewegung der sechziger Jahre in der ČSSR als Erfahrung einer Generation«, in: Brenner/Braun/Kasper (Hrsg., 2016), S. 335–357.

»Hovoříme s tajemníkem ÚV KSČ Dr. Čestmírem Císařem: Cesta je otevřena«, in: Kulturní tvorba, 11. April 1968, S. 1 und 14, hier S. 1.

Kraushaar (1998), S. 75.

Hoppe (2009), S. 57.

Haefs (1969), S. 82 f.

Mlynář, Nachtfrost, S. 116 f.

Brenner (2009); Volf (2017).

Pauer (1995), S. 39.

Dubček, Leben für die Freiheit, S. 211.

Pauer (1995), S. 55 und 57.

»Die Smrkovský-Memoiren«, in: Jan Skála, Die ČSSR. Vom Prager Frühling bis zur Charta 77. Mit einem dokumentarischen Anhang, Berlin 1978, S. 129–168, hier S. 137.

Pauer (1995), S. 39.

Ebd., S. 52 und 57.

Ebd., S. 52.

Ebd., S. 49 f.

Ebd., S. 50.

Haefs (1969), S. 70–78, hier S. 77.

Národní Archiv České Republiky, Fond 1911 (Jiří Hájek), S. 671; Jiří Hájek, »Konstanty a nové prvky v zahraniční politice«, ebd.

Skilling (1976), S. 637 f.; Kramer (1998), S. 139.

Zit. nach: Pauer (1995), S. 63.

Ebd., S. 50.

Breschnew forderte, die Rehabilitierungen sollten »nicht zum Hauptproblem gemacht werden, weil man den Feinden der KSČ noch eine zusätzliche Waffe im Kampf gegen die Partei« bereitstelle. Kossygin warnte, werde man in der ČSSR jetzt Gottwald angreifen, so entstünde daraus der »endgültige Schlag gegen den Sozialismus«; ebd., S. 51 und 55.

Ebd., S. 69.

So Ulbricht am 16. April 1968; vgl. Karner/Tomilina/Tschubarjan (Hrsg.), Prager Frühling, Bd. 2, Dokument 15.

Pauer (1995), S. 69.

Shelest, »The true judgement of history still awaits us«; Mark Kramer (1998), S. 144.

Gomułka in einer Rede vor Parteimitarbeitern am 19. März 1968, veröffentlicht im Żołnierz wolności, Warschau, 20. März 1968, S. 3 f., und in der Pravda, Moskau, 22. März 1968, S. 3 f., und Kurt Hager im Neuen Deutschland am 27. März 1968; vgl. Skilling (1976), S. 676 f.

»Soudruh Josef Špaček«, in: Rudé právo, 11. April 1968, S. 5; vgl. auch Skilling (1976), S. 209.

Eisler (1991); Kramer (1998), S. 127 f.

Kramer (1998), S. 142.

Ebd.

Skilling (1976), S. 703.

Calic (2010), S. 232–237; Crocker (1983).

Am 4. Juni 1968, dem zweiten Tag des Universitätsstreiks, erklärten die Studenten in Belgrad: »Wir haben kein eigenes Programm. Unser Programm ist das Programm der fortschrittlichen Kräfte unserer Gesellschaft – das Programm des Bunds der Kommunisten Jugoslawiens und unsere Verfassung«; zit. nach: Boris Kranzleiter / Krunoslav Stojaković, »›1968‹ in Jugoslawien, Studentenproteste zwischen Ost und West«, in: Kranzleiter/ Stojaković (Hrsg., 2008), S. 13–42, hier S. 18.

»Vývoj v Československu otvírá nové možnosti socialismu. Interview J. Broze-Tita listu New York Times«, in: Rudé právo, 27. Mai 1968, S. 7.

Hofmann (2015), S. 180.

Ebd., S. 186 f.

Günter Grass, Die Prager Lektion, S. 50.

Kraushaar (1998), S. 85; Frei (2008), S. 193 f.

Dutschke-Klotz (1996), S. 193; Kraushaar (1998), S. 97; Gilcher-Holtey (2008), S. 120; Danyel/Schevardo/Kruhl (Hrsg., 2008).

»Stenografický záznam první části diskuse na 70. schůzi předsednictva ústredního výboru KSČ ke správě krajských konferencích a k dalšímu postupu vedení KSČ (7. 5. 1968)«, in: Jitka Vondrová / Jaromír Navrátil / Jan Moravec (Hrsg.), Komunistická strana Československa. Pokus o reformu (říjen 1967–květen 1968), Prag/Brünn 1999, S. 398–436, hier S. 416.

»Stenografický záznam první části diskuse na 70. schůzi předsednictva ústredního výboru KSČ ke správě krajských konferencích a k dalšímu postupu vedení KSČ (7. 5. 1968)«, in: Vondrová [u. a.] (s. Anm. 78), S. 398–436, hier S. 416 f.

Ebd., S. 425.

Ebd., S. 419.

Oldřich Švestka, »Minulost a dnešek«, in: Rudé právo, 16. Mai 1968, S. 1 f.

»Beseda v mladoboleslavské automobilce. Potřebujeme ofensívní stranickou politiku rozvíjet rozhodněji a iniciativně«, in: Rudé právo, 28. Mai 1968, S. 3.

»Měřítkem důvěry jsou činy«, in: Rudé právo, 28. Mai 1968, S. 2.

Skilling (1976), S. 241.

Ota Šik, in: Rudé pravo, 22. Mai 1968.

Skilling (1976), S. 253; Kural [u. a.] (1993), S. 97–100.

Haefs (1969), S. 84.

Ebd.

Hoppe (2009), S. 75.

So interpretiert Mlynář den Aufstieg Erbans zum Parteisekretär; vgl. Mlynář, Nachtfrost, S. 138.

Hoppe (2009), S. 251 f.

»Záznam vystoupení Alexandra Dubčeka na květnovém zasedání ÚV KSČ«, in: Vondrová/Návratil (Hrsg.), Kommunistická Strana Československa. Konsolidace, S. 29–51; Hoppe (2009), S. 253. Die Angriffe auf K 231 erneuerte 2015 der im russischen staatlichen Fernsehkanal Rossija 1 ausgestrahlter Film mit dem Titel »Der Warschauer Pakt. Enthüllte Seiten« (russ. Orig.-Titel: »Varšavskij dogovor. Rassekrečennye stranicy«). Der K 231 wird darin als Sammelbecken von SS-Männern und NS-Kollaboranten sowie als Herd antisowjetischer Aktivität im Prager Frühling dargestellt.

Dokument des Präsidiums des ZK der KPC vom 16. Juli 1968; zit. nach: Cuhra (2003), S. 253.

Pauer (1995), S. 48.

Skilling (1976), S. 193.

Pavel Kohout verarbeitete einen anonymen Brief, in dem ihm Zionismus und Revisionismus vorgeworfen und mit Hinrichtung durch den Strang gedroht wurde, in einer Satire; vgl. Pavel Kohout, »Jak budu oběšen«, in: Literární listy 17 (1968) H. 18 (26. Juli 1968), S. 1 f.

»Televize očima komunistických publicistů«, in: Život strany 15 (Juli 1968) S. 27–31, hier S. 31.

Der Brief wird von Goldstücker vollständig zitiert: Eduard Goldstücker, »Občané, pozor!«, in: Rudé právo, 23. Juni 1968, S. 3.

Ebd.

Vgl. dazu die redaktionelle Notiz zu dem Artikel: »Znovu: Občané, pozor!«, in: Rudé právo, 10. Juli 1968, S. 5.

»Lidové milice odmítají útoky na s. Goldstückera«, in Rudé právo, 4. Juli 1968, S. 2.

Jarmila Smejkalová, »Ještě k článku Občané, pozor! Už nikdy lhostejnost«, in: Rudé právo, 9. Juli 1968, S. 5.

»Znovu: Občané, pozor!«, in: Rudé právo, 10. Juli 1968, S. 5.

F. Zdobina, »Útoky z tmena«, in: Rudé právo, 5. Juli 1968, S. 2.

»Dalimil, Chyba?«, in: Literární listy 17 (1968) H. 19 (4. Juli 1968), S. 4.

F. Zdobina, »Útoky z tmena«, in: Rudé právo, 5. Juli 1968, S. 2.

Hallama (2015), S. 192.

Ebd., S. 124 f.

Heitlinger (2005), S. 143 f.

Hallama (2015), S. 125; Heitlinger (2005), S. 144.

Wichterle, Vzpomínky, S. 144.

Ebd., S. 145.

Šmidák (2011), S. 144.

Otakar Poupa, Syndrom kolibříka. Neveselé kapitoly o vědě a moci aneb šedesát let zkušeností, Prag 2000, S. 589; zit. nach: Jakub Končelík, »Dva tisíce slov. Zrod a důsledky nečekaně vlivného povolání«, in: Soudobé dějiny 3–4 (2008) S. 485–544, hier S. 492.

Karolína Dubová, 27. Juni 1968: »Zveřejnění manifestu 2000 slov. Rozhovor s Ludvíkem Vaculíkem. Český rozhlas 2008«; zit. nach: Končelík, »Dva tisíce slov« (s. Anm. 20), S. 493. Zur Schilderung der Entstehung des Manifests vgl. ebd. und ergänzend: Archiv ÚSD, Fond Rozhovory, R-170 Otto Wichterle.

Vgl. die deutsche Übersetzung in Haefs (1969), S. 89–93. Den tschechischen Text siehe z. B. auf: http://www.totalita.cz/txt/txt_2000slovt.php [abgerufen am 14. 11. 2017].

Archiv ÚSD, Fond Rozhovory, R 133, Lucie Koucká. Die Frau des tschechoslowakischen Botschafters in Moskau und gestürzten KSČ-Funktionärs Vladimír Koucký gab auch Jahre später noch zu Protokoll, dass sie es abgelehnt habe, den Aufruf zu unterstützen, da er zur Gewalt aufrufe.

Mlynář, Nachtfrost, S. 174–176.

Haefs (1969), S. 94 f.

Končelík, »Dva tisíce slov« (s. Anm. 20), S. 498 f; Mlynář, Nachtfrost, S. 177 f.

Haefs (1969), S. 94 f.

Končelík, »Dva tisíce slov« (s. Anm. 20), S. 500.

Haefs (1969), S. 93.

Kohout, Aus dem Tagebuch eines Konterrevolutionärs, S. 161.

Havlíček, Jaro na krku, S. 77; Končelík, »Dva tisíce slov« (s. Anm. 20), S. 505.

Končelík, »Dva tisíce slov« (s. Anm. 20), S. 508.

Ebd., S. 510 f.; Pauer (1995), S. 32.

Sitzung vom 2. Juli 1968; vgl. Pauer (1995), S. 105.

So wurde es in der sozialistischen Verfassung von 1960 festgelegt: Art. 110 Abs. 1 der tschechoslowakischen Verfassung vom 11. Juli 1960, Verfassungsgesetz Nr. 100/1960. Vgl. Osterkamp (2012), S. 77.

Pauer (1995), S. 107.

Ebd., S. 38.

Graus (1975).

Kusák/Künzel (1969), S. 199.

Pauer (1995), S. 111.

Ebd., S. 113.

Ebd., S. 110.

Karner/Tomilina/Tschubarjan (Hrsg.), Prager Frühling, Bd. 2, S. 577–657, hier S. 618 f.

Ebd., S. 580–583.

Ebd., S. 596–603.

Ebd., S. 604 f.

Ebd., S. 618 f.

Pauer (1995), S. 124.

Ebd., S. 126.

Mlynář, Nachtfrost, S. 131.

Pauer (1995), S. 129.

Skilling (1976), S. 671.

»Poselství občanů předsednictvu Ústředního Výboru Komunistické Strany Československa«, in: Literární listy 1 (1968) [Sonderausgabe], 26. Juli 1968, S. 1.

»Pracující pražských závodů u soudruha Dubčeka. Jednomyslnost předsednictva ÚV KSČ před nadcházejícím setkání«, in: Rudé právo, 27. Juli 1968, S. 1.

Národní Archiv, Fond KSČ 07/15, sv. 1, ar. j. 24, 15 S. Fernsehansprache Dubčeks, 27. Juli 1968, S. 1.

Ebd., S. 13.

Pauer (1995), S. 145.

Kusák/Künzel (1969), S. 200 f.

Skilling (1976), S. 307; Kusák/Künzel (1969), S. 202.

Alexander Dubček, »Dodrželi jsme sliby, které jsme vám dali«, in: Rudé právo, 3. August 1968, S. 1 f.

Pravda, 3. August 1968; zit. nach: Skilling (1976), S. 306.

Literární listy, 8. August 1968; zit. nach: Skilling (1976), S. 313.

Sowjetische Niederschrift des Telefonats L. I. Breschnews mit A. Dubček über die Erfüllung der Übereinkünfte von Čierna nad Tisou und Bratislava, in: Karner/Tomilina/Tschubarjan (Hrsg.), Prager Frühling, Bd. 2, Dokument 53, S. 306–313.

Haefs (1969), S. 142–144.

Oldřich Černík am 17. August 1968 im Hrzánský-Palast; zit. nach: Kusák/Künzel (1969), S. 204.

Kusák/Künzel (1969), S. 206.

Mlynář, Nachtfrost, S. 263.

Ebd., S. 250.

»Jsme pevni v jednotě s českými komunisty«, in: Rudé právo, 27. August 1968, S. 1.

Národní Archiv České Republiky, Fond KSC-ÚV-02/1: KSČ-Ustřední výybor 1945–1989, Praha, předsednictvo 1966–1971, Svazek 80, archivní jednotka 124, inf. 2. Die Untersuchung wurde von 25 Interviewern aus dem Akademie-Institut mit 208 Befragten durchgeführt, die repräsentativ unter der über 18-jährigen Bevölkerung Prags ausgewählt wurden. Die Fehlerquote gibt das Institut mit etwa 7 Prozent an.

Stach (2016).

So Mlynář auf einer Podiumsdiskussion in Franken 1979196819851993327158